Good Bye Větrník

Poslední akce před novým rokem, poslední velký rest roku starého, poslední krok do minulosti, tak nějak by bylo možné shrnout poslední dny roku 2009. Možná to není zrovna ideální zakončení roku, ale pro mě je těchto pár dní opravdu srdeční záležitostí a myslím, že nejen pro mě. Proto bych chtěla těchto pár posledních slov věnovat právě těmto dnům. Je jeden den před Silvestrem a já sedím u počítače s odřenýma rukama, uchozenýma nohama, ještě špinavá od bahna, ale s hlavou plnou vzpomínek spadajících do minulosti. Ony vzpomínky se opět vrátily do doby našeho prvního stálého tábořiště Větrník, na chvíli proklouzly tam odněkud z dálky a na dva dny zahltily hlavinku mou. Dva dny se mi hlavou postupně rojí krásné vzpomínky v závěsu s těmi ošklivými. A do toho se přimíchává trpké bourání posledních našich známek života na Větrníku. Poslední zbytky vzpomínek pohlcuje oheň, ale ještě zbývá Divoška – ta která nám ještě stále připomíná naše doby minulé. Dokud stojí ona, tak v člověku stále kolují vzpomínky na vše kolem, co jsme za ta léta prožili. Mizí spíš, zastávka, lávky a jediná stavba zatím stále stojí, až do dnešního dne. Dnes padla. Dnes se zhroutily poslední stopy, dnes jsme viděli padnout to, čemuž kdosi z nás dával život. Ničili jsme to, co jsme kdysi stavěli. Mizely okna, stěny, podlaha, už to nebyla naše Divoška, už to nebylo naše místo. Čím dál tím víc se podobala zřícenině, čtyřem holým zdem bez života, bez duše. A najednou padla střecha, která s velkou pokorou dosedla na zem a uzavřela celou naší éru nazvanou Větrník. Jen ty nepopsatelné pocity při všem tom ničení a bourání. Člověk překonával sám sebe, bral poslední zbytky sil
a pouštěl se do bourání, musel, neboť jen tak mohl s čistým svědomím říct, ano Věrtník byl, byl pro nás a už nikdy nebude, vše co chceme, máme v srdíčku. Ostatní pohltí oheň.

Takže sbohem Větrníku, bylo nám s tebou dobře, užili jsme si krásné chvíle, chvíle plné smíchu, radosti, ale i chvíle strachu z vody. Bylo nám veselo i smutno, ale život jde dál…..a my dál jdeme, už jsme udělali pěkný krok vpřed
a dnešními dny i poslední krok vzad, který nás nenechal odejít.

TAKOVÝ BYL VĚTRNÍK