Kiwendotha, aneb hledání ztracené...II.

Kiwendotha – jak to všechno začalo...

Ale rok utekl jak voda a najednou před námi stálo pár měsíců a datum Kiwendothy. Všechny nápady začínaly dostávat ostré obrysy, na povrch se drala celá myšlenka, úvodní příběh, zvadlo, úkoly, které budou reprezentovat celou hru. Myšlenkou námi pořádané Kiwendothy také bylo otevřít brány této hry i jiným organizacím pracujícím s dětmi a mládeží. Šlo o inspiraci, nápady, jiné pohledy, které by nám právě ony organizace mohly přinést.. Kiwendotha tak měla být o lidech, o pohodě, příjemně stráveném prodlouženém víkendu, o zážitcích. Víkend měl být též ve znamení doprovodného programu, který by smysluplně dotvářel celý pohled na akci. Nabízel lidem a dětem možnost něco nového si vyzkoušet, dozvědět a vyrobit si.

Tak takové byly plány před celým začátkem Kiwendothy. Vytyčili jsme si určité cíle, které nás ujistily, že Kiwendotha na Zátoce bude stát za to.Myslím však, že hodnocení není na nás, proto pohled na Kiwendothu nechám na těch, kteří na naše tábořiště zavítali a spolu s námi vytvářeli celou atmosféru víkendu. Jen bych si dovolila za celý kmen Tate Osmaka poděkovat všem, za jejich přítomnost. Poté dík patří lidem, kteří nám pomohli při organizaci (Puštíci, Maxim). A na závěr velké dík patří celému kmeni Tate Osmaka (ať menším či větším) za veškerý čas, který věnovali přípravě a za úžasný celý víkend. Rybka

 KIWENDOTHA, ANEB HURÁ DO VSI MISKOLEZY
V pátek 25.9. jsme se k večeru dostali do vesničky Miskolezy poblíž Hradce Králové. Na autobusové zastávce jsme potkali Ťapáče a tak jsme začali ve vesničce bloudit společně. Jakmile se začalo stmívat, usoudili jsme, že bude lepší, když zavoláme Hladovi, aby nám popsal cestu na louku. Po tmě jsme se doplahočili na místo, kde jsme strávili krásný čtyři dny. Velcí  postavili týpka a mohlo se jít spát. Ráno nás probudilo rychlé bubnování, pak následovala ještě rychlejší ranní píseň, na kterou z našeho kmene (pokud vím) nešel nikdo. Dopoledne přijížděly ostatní kmeny a stavěly také týpka. My jsme dopoledne trávili hrami a pobíháním po louce. Po vynikajícím obídku nás čekal začátek Kiwendothy. Po shlédnutí krásné scénky o tom, jak se lidé chtěli dostat do jiné země, která by byla plná zvěře a rostlinného bohatství, nám byla vysvětlena pravidla a šlo se na věc. Na louce byl rozcestník s ukazately na různá stanoviště. Dohromady jich bylo dvanáct a lidičkové byli rozděleni do tří skupin. Jedna skupina dostala červený papír, druhá zelený a třetí modrý - tak byly rozděleny skupiny dle věku. Já byla v modré skupině (tedy nejstarší), tudíž Vám mohu popsat pouze úkoly mé skupiny.

První stanoviště kam jsem šla, byla vůle. Tam se muselo být nejméně 20s v podřepu, mít zavřené oči, ruce před sebou a být na špičkách. Zkuste to. Na zdravovědě jsme měli uvést člověka do stabilizované polohy. V ekologii jsme dostali asi pět otázek. Např. co je to skleníkový efekt nebo co je to červená a černá kniha. Čtvrtou zastávkou byli živočichové. Tam nám ukazovali asi pět zvířat a my měli říkat, co jsou zač. Pak nám byla přečtena hádanka a my hádali, co to za zvířátko bylo. Další mojí zastávkou bylo kyti- miti (v překladu kytičky). Tam byla dlouhá fronta a tak mi nezbývalo nic jiného než se slunit. Když jsem se konečně dostala na řadu, byly mi ukázány rostliny a já je musela určit. Pak i přiřadit plod ke stromu. Rozdělání ohně - tak se jmenovala další zastávka. Tam bylo za úkol přepálit provázek asi v 40cm výšce rozděláním ohně křesáním. Sedmé stanoviště, které jsem navštívila, bylo lezení po lanech. To jsem absolvovala rychle a tak jsem mohla jít dál.
Stanoviště, které mě příjemně překvapilo, byla čajovna. Tam jsme měli uvařit čaj z přírodních zdrojů, a kdo chtěl i vypít si ho. Kousek dál se nacházelo stanoviště mapy. Spíše bych řekla orientace v mapě. Měli jsme zjistit azimut z jedné vesnice do města a říct co znamenají různé připravené značky. Když jsem se vrátila zpátky k rozcestníku, zjistila jsem, že mi chybí už pouze tři stanoviště. Jedno z nich byly uzle. Tam jsme museli svázat pořádně trojnohu a navázat na sebe dva odlišně tlusté provázky tak, aby pořádně držely. Předposlední stanoviště bylo knoflíkování. Zde jsme měli za úkol přišít na kus látky malý knoflík tak, aby držel i zatěžkávací zkoušky. A závěrečným stanovištěm (pro mě) bylo dělání pytlíčků. Prostě a jednoduše jsme si každý udělali vonný pytlíček na památku. A tak jsem měla vyplněnou už celou mapku a mohla jsem jít najít orla a přečíst mu souvětí v lakotštině, co mi v mapce vyšlo. Když jsem tak učinila, orel mi nakreslil do mapky, kde se vysněná země nachází. Na místě stálo týpí, akorát v zmenšené formě, u něho jsme měli odevzdat mapku a vybrat si velikost náramku s nápisem KIWENDOTHA 2009.

Zbytek odpoledne jsme hráli hry nebo dělali dřevo. Až večer nastalo to pravé nadšení. Po pár zahraných písniček na kytaru a zahrání pár her, nám Waštelaka ukázal místo, kde by se mělo každou chvilku objevit již slibované překvapení. Byla to krásná ohnivá šou s hudbou. Po ní jsme se všichni vrátili zpátky k ohni a večerní zábava mohla pokračovat. A tak se zpívalo a povídalo až do ranních hodin. V neděli ráno byla přednáška o včelařství a včelách. Následovala v šapitu ukázka improvizace hraní na bubny. Tak jsme tam tak seděli a třískali do bubnů :o). Následoval obídek a pak opět pokračování v šapitu. Během odpoledne se toho událo spousty. Například byla přednáška o canisterapii nebo vyrábění náramků či svíček z včelího vosku apod. Když se dopoledne chýlit ke konci začal i slavnostní sněm, na kterém bylo vyhlášení Kiwendothy. Po rozdání cen, zazpívání si pár písniček a zahrání pár her se šlo spát. Ti akčnější z nás zůstali u ohně a pařili až do půlnoci. Nezdálo se to, ale nastalo pondělí, tudíž den kdy se celé tábořiště balilo a odjíždělo domů. Tak i my jsme si zabalili a vyrazili směr autobusová zastávka. Tam jsme si zahráli pár her a vyjeli na cestu domů.

S modrou oblohou za kmen Jestřábi Káťa

Fotky z Kiwendothy od Broňy Prokopa (včelaře)na adrese: http://vcelar.rajce.idnes.cz/Kiwendotha/

A pokud byste chtěli vidět více fotek, zkuste se podívat na stránky kmene Bobrů -
http://www.ricany.cz/org/bobri/

Další pohled na Kiwendothu, aneb jak to viděl Milan (Pto Maxim) -http://www.ptomaxim.cz/index2.htm