Do kostelecké školky jsme dorazili plni elánu ve složení: Wašteláka, Dáda, Forest, Oslík, Káťa, Gnaška, Cecilka a já (Keliška). Wašteláka hned po zaparkování rozdal pokyny a my jsme začali. Ale jak už Wašteláka maloval čerta na zeď od začátku ,,rozbalíme teepee a začne pršet“- tak se taky splnilo. Začali jsme vše připravovat, Dáda začal sekat, protože na školní zahradě neměli posekáno, já s Cecilkou a Oslíkem jsme připravily bloudila, Káťa a Forest šli připravit lukostřelbu a Gnaška si začala připravovat věci ke ,,smažení placek“. Právě jsme dodělali bloudila a Wašteláka zavelel, ať přineseme na předem vybrané místo tyče. Jak řekl, tak jsme taky splnili. Na poprvé jsme teepee postavili špatně a tyč, na kterou jsme teepee dali, jsme museli převázat. Ale v tom začalo poprchávat a Šárka (mamka Oslíka a také učitelka v mateřské školce) nám oznámila, ať jdeme dovnitř - tudiž jsme zase všechno sbalili a přesunuli jsme se dovnitř. Tam jsme hezky vyzdobili tělocvičnu a převlékli jsme se do indiánského( teda kromě Dády a Foresta, ti byli na balkonu a dělali pro děti placky). My holky jsme usedly do koutku kde byly tři lenošky a vedle nás se hezky usadil náš náčelník Wašteláka. Děti začaly pomaličku přicházet a celá tělocvična se pomalu začala vyplňovat dětmi oblečenými do krásných indiánských kostýmků a doplňků. Připadala jsem si jako na módní přehlídce indiánů. Mohli jsme začít. Wašteláka začal jednou z indiánských písní a celá školka i s učitelkami napjatě pozorovala jak Wašteláku zpívá. Děti byly ze začátku zamlklé, ale jak promluvilo první dítě, už to jelo. Každé dítě chtělo říct svůj názor, ale když Wašteláka řekl, že se mají hlásit, tak to chvíli i vydržely, ale jak známe děti, samozřejmě to netrvalo dlouho. Ale děti byly fajn i paní učitelky říkaly, že se na nás všichni tak těšily, že indiánské kostýmky začaly nosit už týden předtím, co jsme měli přijet. Po asi hodině jsme dětem přinesli placky a odměnili je náramky (krásnými a barevnými a dali jsme samozřejmě i pani učitelkám).
Poté jsme všechno uklidili a snesli jsme z druhého patra zase do přízemí, do auta. A taky jsme si zašli na placky do přímo,,restaurace Dáda a Forest“. Po další zkušenosti v kostelecké školce jsme se jeli za odměnu pořádně nadlábnout a pak jsme si zašli i na zmrzlinu, která byla neobyčejně dobrá. No a pak hurá domů.
Keliška